K letošním kulatinám Hermíny Týrlové a Karla Zemana…

  • Aktuality 2020

Na rok 2020 připadají hned dvě významná jubilea: Od narození Hermíny Týrlové letos uplyne 120 let (11. 12.) a od narození Karla Zemana 110 (3. 11.). Filmové začátky těchto výrazných osobností včetně jejich hvězdné kariéry, která se odehrávala ve zlínských filmových ateliérech, vám v následujícím článku připomene filmař a sběratel filmové historie Jiří Madzia:


Zdroj: Muzeum Karla Zemana

Psal se rok 1934. Ve Zlíně se slavilo 40 let vzniku firmy Baťa, tehdejšího největšího výrobce obuvi na světě. Toto jubileum československého podnikatelského klenotu významně ovlivnilo další vývoj v oblasti místní i národní kinematografie a v příštích deseti letech stálo na počátku mnoha velkých příběhů, které ve Zlíně propojil nový komunikační fenomén – film.

Snímek prvního vedoucího baťovského filmového oddělení Jaroslava Pagáče, natočený k výročí firmy, nebyl vedením obuvnických závodů příznivě přijat. Nabídku natočit nový film dostal od Jana Bati Elmar Klos, který příležitosti využil a prosadil se. Pootevřel tím dveře nové generaci filmařů, která se podílela na organizační a obsahové proměně filmového oddělení, stavbě filmového ateliéru, novátorských filmových postupech a v československých podmínkách dosud nevídané filmové produkci.

V roce 1934 v malém ateliéru v pražské Hostivaři pracovala na animované sekvenci reklamy Slon zachráncem pro firmu Baťa Hermína Týrlová. Do Zlína měla však ještě daleko. Teprve o šest let později, poté, co ji opustil partner, ztratila práci, prostředky a perspektivu, získala doporučení pro zaměstnání v baťovském studiu. To se stalo pokusnou filmovou laboratoří.

S experimentálním filmem, jak se tenkrát animované tvorbě také říkalo, mnoho zkušeností Zlínští neměli, ale prostor a příležitost pro něj dokázali vytvořit. Týrlovou přijal jeden ze zakladatelů studia, ředitel Ladislav Kolda. V obtížných válečných podmínkách se jí podařilo na plátna převést Ferdu Mravence. A úspěch na sebe nenechal dlouho čekat.

Režisérka se poté s vervou pustila do dalšího filmu Vánoční sen. Na něm jí asistoval Karel Zeman, kterého z Brna do Zlína krátce předtím přivedl Elmar Klos jako někdejšího vedoucího aranžéra baťovské prodejny a dalšího nadějného tvůrce animovaných filmů. Také Zeman začínal ve skromných podmínkách. Natočený Vánoční sen však byl při velkém požáru studia v únoru 1944 zničen. Týrlovou odvezli po záchvatu do nemocnice, film pak znovu natočil Zeman. Tím se ovšem cesty obou tvůrců osobně i profesně nadobro rozešly.

Týrlová našla své uplatnění především při klasické animaci rozmanitých materiálů ve filmech pro děti. Filmografii uzavřela posledním snímkem v roce 1986, po bezmála 58 letech práce, 69 filmech a bezpočtu domácích i zahraničních ocenění.

Zeman se nejdříve věnoval loutkové animaci, od poloviny 50. let exceloval tvorbou kombinovaných filmů pro náročnějšího dospělého diváka. Od začátku 70. let se věnoval ploškové animaci s různorodou tematikou. Tvůrčí kariéru uzavřel po 36 letech a 28 filmech pohádkou v roce 1980.

Třebaže se Týrlová se Zemanem lišili, vzájemně vymezovali, přesto je mnohé spojovalo. Oba většinu života pracovně i soukromě strávili ve Zlíně na Kudlově. Oba od roku 1958 tvořili ve vlastním studiu v jedné budově. Historicky patří k nejúspěšnějším zlínským filmovým režisérům. Pojila je láska k filmu, obětavost, odvaha, nasazení, představivost, tvořivost, cílevědomost, zkušenost, početný tým spolupracovníků. Snažili se porozumět svým divákům, mluvit jejich jazykem, dívat se na svět jejich očima, plnit jejich přání a tužby, být lepší, což vycházelo z řemeslných základů, které si už od počátku svého působení v ještě baťovském Zlíně osvojovali.

Film je nejprogresivnější formou moderního umění. V souvisejícím výzkumu, vývoji, výrobě a výsledku pramení část našich kulturních znalostí, zkušeností, zážitků a změn. V jeho zrodu je dlouhodobé tvůrčí úsilí podstatně ovlivněné rozličnými nároky i náhodami, v jeho závěru pak je osobitý a originální produkt. Jsou šťastni ti, kteří jsou povoláni natáčet filmy. Nechodí do práce, ale naplňují určité poslání. Tak je film dokonalou uměleckou službou druhým. To je odkaz baťovské filmové školy a klíč úspěchu zlínských filmařů, spoluzakladatelů československého animovaného filmu, Hermíny Týrlové (1900–1993) a Karla Zemana (1910–1989), jejichž 120. a 110. výročí narození si letos připomínáme.

Autor: Jiří Madzia
Sdílej:

Další články

Filmaři, nenechte si ujít důležité informace ze Zlínského kraje. Přihlaste se k odběru novinek.

Sledujte nás